„Předpoklad, že k životu je potřeba štěstí je jedním z důvodů, proč mi obchody tolik kvetou…“
Tento 173 cm vysoký poměrně pohledný muž středního věku. Patří mezi jedny z těch, u kterých byste se byli i dočkali krásného vzhledu, kdyby tolik nepil. Když se upraví a učeše, má poměrně pěkné tmavě hnědé vlasy, naneštěstí by potřebovaly zastřihnout a často i učesat. Nosí obvykle strniště a výraz, kterým říká, že mu je všechno jedno. Odhání od sebe tak lidi. Čas od času se obleče slušně a tak jak by jako hrabě měl. Jediná jeho výraznější část je dlouhá jizva na ruce, kterou si uhnal ještě jako dítě a která svým způsobem může připomínat tetování, byť se příběh o jejím původu liší podle nálady a množství alkoholu. 
Pokud se podíváme na chování Barrena, spatříme pouze výčet ironických poznámek, často vínem omámeného lorda. Ironický a provokativní úsměv je jedním z důvodů, proč se na něj již několikrát někdo pokusil zaútočit a rozbít mu ústa i přes šlechtický titul a vysoké postavení ve společnosti. Málokdy ho lze zahlédnout bez poháru s vínem z vlastní vinice… dle jeho vlastních slov ho alkohol příjemně otupuje.
Když není opilý a netráví čas fyzickým testováním personálu nevěstince, lze jej poznat jako zajímavou osobu. Z politického hlediska se mnoho nevyjadřuje – cokoli, co je dobré pro obchod je dostatečně dobré pro něj samotného. Když je zapotřebí dokáže se přizpůsobit situaci. Mezi jeho přednosti se řadí výtečná jazyková úroveň, příjemné vystupování, či ostrý jazyk. Také určitá schopnost, kdy ví, že má raději mlčet. Miluje hru s lidmi kolem sebe, pobuřování společnosti a provokace místy až moc viditelné. Pokud se vydá na ples, miluje hru na dokonalého gentlemana, který se snaží napravit své chyby a žít opět jak se má. Miluje možnost se přetvařovat a hrát někoho jiného… někdy až ve stylu, kdy ztrácí sebe sama a sám netuší jaký doopravdy je.
Zlozvyků má více než kladných vlastností. Ironické poznámky, stupidní provokace a místy promiskuitní jednání jsou jen drobnostmi na povrchu. Dále často lže sám sobě, že alkohol je jen berlička, která pomáhá překonávat jinak těžké noci. Nalhává si, že mu nevadí, že jeho největší projev fyzické síly je, když ve vzteku mrští sklenkou přes stěnu, až se rozbije o zeď… nalhává si i to, že ten zvuk tříštícího se skla se mu vlastně nelíbí… Často se sám na sebe zlobí, že mu vlastní syn vyrostl před očima, aniž by se mu řádně věnoval, ale přesto se nedokáže donutit ani trávit čas ve stejném městě. Stejně jako jeho vlastní neschopnost si přiznat, že je uvnitř rozbitý a až moc poničený…
Nenávidí se stejným dílem, jakým se tváří, že se miluje. A dny obvykle utápí v alkoholu a sexu, aby zapomněl. Když se velmi snaží být milý, řekne, že náladu zpraví lahev… nebo tři… Někdy, když je velmi střízlivý, přizná sám sobě, že předstírá někdy i to, že žije… Nejvíce se bojí toho, že zůstane uvnitř prázdným, což se pozvolna stává… Z obecnějších nepříjemností je tu i znechucení a až nenávist k nepořádku, který ve svém nevěstinci, v domě ani sám na sobě nestrpí.

Co se týče politiky, mnoho se o ní nezajímá – vlastně vůbec. Obchoduje s každým, kdo dá dobrou a solidní nabídku a ve svém malém bezpečném útočišti by přivítal kohokoli, kdo jej nebude ohrožovat. Ve svých letech má také čerstvě 17 letého syna a je připraven mu předat otěže do rukou, jakmile o to projeví zájem. Jeho syn se na rozdíl od dcery prozatím neoženil. Ačkoli je jeho život protkán mnoha tragédiemi - od smrti bratrů, nevěry jeho matky, smrti otce a manželky, snaží se si to vše udržet a pokračovat v životě dále.