top of page

Cadmus Garcia

Cadmus Garcia.png

2. 4. 1973 | Baron z Ardenu | Faris

FC: Toby Regbo

mep.png

Lidi, kteří ho pořádně neznají, tak si budou myslet, že je to rozmazlený synek baronky, který je totální loser proti jeho bratranci a svou arogancí akorát dohání talent, který jeho bratranec má. Pravda je jen částečná. Je arogantní jen v přítomnosti lidí, kteří jsou ještě horší než on. Za normálních okolností je Cadmus velmi slušný a hodný chlap, který tuto arogantní vytvořil, aby měl nějakou zbraň. Jeho bratranec Calix, kterého si nesmírně váží, ho naučil prakticky všechno, co on se učil roky předtím. Jenže Calix byl ve všech ohledech perfektní a Cadmuse to neskutečně štvalo a snažil se být jako on, ale to nebylo možné, protože to by pak nebyl on. Jeho rodiče naštěstí nikdy nechtěli, aby byl jako budoucí hlava rodu, takže nikdy neměl nějakou nutnost si na Calixe hrát, ale žárlivost a naštvanost byla přítomna už od věku, co mohl Cadmus normálně vnímat. Takže s poznámkami o tom, jak je jeho bratranec dokonalý žil hodně dlouho, žije si nimi doteď, ale teď na ně dovede reagovat bez toho, aby byl naštvaný. Ti lidi si neuvědomují jednu věc. Jedna zmínka o tom, že nějaký šlechtic měl nějaké kecy a Cadmus to velice bratránkovi řekne. Je docela velký práskač v tomhle ohledu a i když ho bratranec kárá, aby to nedělal, dělá to i tak a to jen z jednoho prostého důvodu; jsou to obvykle šlechtici, kteří se snaží u Calixe trochu naparovat, aby se mu dostali do dobré víry a následně si vzít jednu z jeho sester. I když Cadmus své sestřenice bere jako neskutečnou otravu, obzvlášť malou Finnie, která je hromádka energie, má je rád stejně jako jejich staršího bratra. Je své rodině naprosto oddaný a rady o od svých rodičů a bratrance si bere maximálně k srdci. V reálu to vypadá spíše naopak, ale opravdu jejich názory slyší a bere je zcela vážně. Jenže Cadmu má svou hlavu a rád se baví tím, že zkrátka něco pokazí. Ne, že by to dělal naschvál, ale spíše mu přijde vtipné sledovat obličej jeho bratrance, když se ho zeptá, co to zase provedl. Takže s úsměvem na tváři se velice rád pohádá se šlechticem, který v jejich rodu by stejně neměl místo, a ještě navíc mu možná jednu vrazí, když bude mít nějaké blbé poznámky o jeho rodině.

I když má jistou potřebu pomoci jeho bratranci s tím, aby zachránil rod před rozpadem, je tam i trochu rivalita, kterou vidí jen on. Chtěl by založit rodinu jako první, mít děti jako první a být aspoň v něčím první, než jeho drahý bratránek. A tak ho nikdo nemusí nutit k tomu, aby chodil na nějaké bály nebo akce, kde je šlechta z celého Draconisu. Ve jménu Garciů to udělá velmi rád. Jak jste si asi mohli všimnout je velmi soutěživý a je k tomu i tvrdohlavý. Reprezentuje lva v jeho erbu jiným aspektem než jeho chrabrý bratranec. Samozřejmě, Cadmus nemá od chrabrosti daleko. S mečem umí dobře, lukem též. U něj se však probudil spíš duch umělce. Rád totiž píše básně a více ho zajímá literatura a umění, než boj. Jeho rodiče ho v tom plně podporují a Calix je rád, že si našel svou vlastní cestu. Takže pokud ho nenajdete jezdit na koni, tak ho najdete někde s papíry a brkem, aby mohl psát básně. Má jich napsaných několik a pro různé příležitosti. Jednu sbírku napsal pro svou sestřenici, Elyn, která z nich byla úplně nadšená, druhou dostala jeho matka k narozeninám. Třetí má schovanou pro dívku jeho snů. Nejspíš kvůli duši umělce se v něm zrodil i romantický duch a Cadmus ho nemá důvod nijak odhánět. Nějakou tu představu o tom, jak se s ní seznámí, jak námluvy budou probíhat, nebo kolik budou mít děti, už měl. Myslí absolutně na všechno, protože chce, aby jeho rodina prosperovala a byla šťastná.

Když nejste žádný šlechtic, který by chtěl zaujmout jeho bratrance nebo nechce samotného Cadmuse naštvat, ale spíše si s ním jen popovídat, je to milý chlapík, který je velmi slušný a příjemný společník. Taky vám velice rád dá najevo, že pokud nebude chtít být ve vaší příležitosti, a bude to dávat jasně najevo tichem. Pokud jste ho však zaujali nebo se prostě chcete s ním slušně bavit, nemá problém o ničem. Rád se pobaví o jeho rodině, o jeho zájmech a nemá důvod, proč by něco zakrýval. Samozřejmě nějaké rodinné tajemství si nechá pro sebe, ale jeho lásku k umění tajit rozhodně nebude. Pokud je společnost vhodná a to platí až po více setkání, řekne vám i nějaké srandovní historky z dětství, kdy třeba jeho drahý bratranec spadl z koně, když se učil na něm jezdit. Musí přeci slušně dokázat, že generál není tak dokonalý, jak si všichni myslí.

Kromě toho, že je neskutečně obětavý pro svou rodinu, najde-li si nějakého přítele, kterému může skutečně věřit, bude ho brát jako součást své rodiny. Udělá pro něj první poslední a bude snažit pomoci, jak to bude v jeho silách. Pokud se nenecháte zastrašit řečmi o jeho povaze a jeho aroganci, poznáte přítele, který se pro vás rozdá a se kterým je opravdová zábava. Nedělá žádné přehnané blbosti, nepere se, když to situace opravdu nevyžaduje. Dostává se sice do zmíněných problémů, ale obvykle je to spíše z toho, že svatí ho rádi vidí trpět a on nemá důvod, proč by se měl rozčilovat. Vlastně jeho rozčílit je docela těžké v této době. Má opravdu velkou trpělivost a obvykle vybouchne někde mimo zraky ostatních. Nechce totiž nikomu dopřát, aby ukázal slabinu tím, že se hodně naštval. A co se týče těch rvaček, vždycky probíhají s jeho krásným úsměvem na tváři. Co se týče strachu, má strach z myší. Nikdy to však nedal najevo, protože jí viděl několikrát. To ho však nezastavilo mít husí kůži.

meeep.png

Prozatimní jedináček byl rozmazlován od první chvíle, co se objevil na tomto světě. Jeho rodiče zbožňovali ten fakt, že se jim narodil prakticky dokonalý mix. Měl matčiny oči a otcův úsměv. Dostalo se mu prakticky veškerého luxusu, který rodina dovedla dostat. Nesmělo se taky zapomínat na to, že rodina opravdu chudá nebyla, ale jako sekundární část rodiny si nemohli dovolit tolika, jako hlavní část rodu. Od malička se malý Cadmus pohyboval kolem svého staršího bratrance, Calixe, který se rozhodl být pro něj jakýsi mentor. Nebo spíše, udělal to tak automaticky, že ani jeden pořádně nemohl reagovat a tak si na to trochu zvykli. Jeho starší bratranec byl něco jako jeho vzor, i když byl jen o pár let starší. Učil ho všeho, co se naučil od hlavy rodiny a učitelů, kterých Cadmus neměl tolik. V době, kdy si však jeho hlava začínala uvědomovat, že Calixovi se dostává “lepší” péče, začal neskutečně žárlit a v jistých ohledech následně bratrance od sebe odháněl. Chtěl totiž umět taky něco, co jeho dokonalý vzor nedovede. Calix však některé jeho komentáře, že ho nemá rád a ať ho nechá na pokoji, totálně ignoroval, protože si uvědomoval, že to není pravda. Jisté svobody se však Cadmus dočkal, protože v jeho pěti letech se narodila jeho první sestřenice a Calix se spíše věnoval jí. Popravdě mu to nijak nevadilo a to jen z jednoho prostého důvodu; mohl se naučit něco, v čem bude lepší, než jeho dokonalý bratranec. Proto si jako malý našel koníček, který si drží dodnes. Přes potencionál a jeho vojenskou rodinu, jeho hlava se otočila za uměním. Rodiče jeho nadšení jen podporovali a tak ve chvíli, kdy chtěl nějakou tu knihu nebo snad novou psací soupravu, Cadmus jej dostal. Ode dne co dovedl pořádně číst a psát, psal různé povídky, které následně četl své malé sestřenici a poprvé si mohl nad něčím pyšnit, protože Calix něco takového nesvedl. Jako správný lev se naparoval ve chvíli, kdy ho starší bratranec poplácal přes rameno.

I přes svou “nechuť” vůči svému bratranci a sestřenici, pořád u nich byl. V době, kdy se jeho dokonalý bratranec rozhodl odejít na univerzitu, Cadmus se začínal naparovat a představoval jinou část jejich rodiny. Tu arogantní a pyšnou část. Protože vedle sebe neměl svého dokonalého bratrance, teď tu byl pan dokonalý on. Krado, jeho strýc a hlava celého rodu, mu však několikrát dal najevo, že jeho ego nemá v jeho domě místo a několikrát křičel a to ne jen na něj, ale i na vlastní sestru o tom, jak ho vychovávala. V tu dobu poznal, že se mu ani trochu nelíbí, když někdo řve na ženy a obzvlášť na ty, které má rád. Jeho matka a Elyn byly ty nejbližší bytosti, které v dospívání měl. Svou malou sestřenici dokonce učil to, co ho učil její bratr, který poctivě studoval. Když se Calix vrátil, Cadmus si říkal, že mu přijde ještě dokonalejší a tím pádem ještě více otravný. Proto byl velice rád, když mohl dva roky odejít na univerzitu taky a dát najevo, že on je tam ten nejlepší. Jenže jít na stejnou univerzitu, kde byl následně srovnáván znovu se svým bratrancem? Cadmus v tu dobu opravdu padl na hubu a uvědomil si, že potřebuje být sám sebou a ne klonem. V tu dobu se proto zabořil do učení a studoval to, co ho bavilo už od malička. Poezie a literatura byla jeho silná stránka a tak měl dobrý pocit aspoň v tomto ohledu. Během posledního roku studia dokonce napsal několik básní, které posílal své matce, aby se mohla těšit ze svého talentovaného synka. Byl opravdu nadaný a i přes trochu nedokonalý start, ze stínu svého bratrance se dostal. Z univerzity se vrátil jako nový člověk. Stále byl trochu arogantní, ale to už mu musela rodina nechat. Po dlouhé době měli v rodině umělce, který byl opravdu nadaný.

Přišel domu akorát do fiaska. Calix se rozhodl jít do armády, aby pomohl svým sestrám od budoucnosti, které by jim nachystala hlava rodu. Cadmus s tím bohužel nemohl nic udělat a spíše jen pomáhal svým sestřenkám se studiem. Taky začínal chodit na akce, kde měl reprezentovat jejich rod. I přes pár incidentů, kdy si musel trochu vyrovnat účty o tom, že Calix jako hlava rodiny vezme celý rod do záhuby a dotyčnému, který si toto myslel, musel dát hned do tlamy, jinak probíhalo vše v pořádku. Od té doby se mu taky dostávalo pozornosti od žen, kterými byl vždycky okouzlen. Nezamiloval se ještě nikdy, aspoň tedy v to doufal. Na druhou stranu už byl i ve věku, kdy nějakou tu dívku okouzlil natolik, že s ní i něco měl. Byl vždy opatrný, aby se nestal incident, ale tušil, že za chvíli tyhle jeho radovánky budou muset skončit. Proto v době, kdy se z bratránka stal generál, on začal hledat svou budoucí ženu. Rozhodl se totiž, že se ožení dříve, než jeho dokonalý bratranec a bude mít děti dříve, než on. Možná proto taky začal psát poezii jako šílenec, aby mohl nějaké ty šlechtičny ulovit.

meeeep.png

Měří 179 centimetrů.

Nosí po sobě vždycky něco na psaní, kdyby ho náhodou nepřepadla múza. 

Má rád růže. Netuší proč, ale má je hrozně moc rád.

Vždy po obědě si dává šlofík.

bottom of page