Narodila se hned první den nového roka. Chladný den v chladném Ardenu plný pláče novorozené holčičky, která se narodila do rodiny Rylayad. Milující matka, milující bratr, co víc si přát, že? No… možná tak milujícího otce. Ale svého otce, toho ani nepotkala. Nikdy ho nepoznala. Samozřejmě, že se jako malinká ptala. Matky, bratra, strýčka… Každé dítě by se ptalo, kde je jejich táta. No, ačkoliv se ji nijak nedotklo, co její otec udělal a ani tak nevnímala pohledy ostatních, když se narodila, přeci jen byla maličká, aby si uvědomovala, že na ni někdo kouká, ještě k tomu s nějakým významem. Navzdory tomu, když se dozvěděla, co jejich otec udělal, nebrala ho jako otce, kterého by ji mrzelo, že v životě nepotkala, ale brala ho jako zrádce a čím byla starší, tím více ho jako zrádce brala a obdivovala svou matku za to, co udělala. Víc a víc ji vnímala jako neskutečně silnou ženu a stala se tak její obrovskou inspirací. Už od malička velmi, ale opravdu velmi tíhla k Maverickovi a upřímně, měla taky velmi v lásce svou sestřenici Bell. Ačkoliv se narodila v Ardenu a vyrůstala tam, čím byla starší, tím víc se ji přestávala zamlouvat ta zima. Ta obrovská zima, která v Ardenu vládla. Raději tak trávila čas v sídle, někde u krbu a četla si. Ano, už od malička milovala čtení. Vlastně od chvíle, co se naučila číst. Vždycky ji to bavilo a fascinovalo, co ostatní lidé dokázali napsat a sama začala snít o tom, že by snad jednou mohla napsat i vlastní knihu. Ale to byla spíše otázka pro vzdálenou budoucnost. Už od mala ji bavilo se vzdělávat, takže když se učila doma se soukromými učiteli, šlo ji to a velmi ji to bavilo. Takže bylo více než jasné, že by její cesta měla směřovat na Buckenskou univerzitu, až bude dostatečně stará. A opravdu, stalo se tak. I její matka viděla, že je tohle nejlepší cesta pro mladou Ardenku. Krom toho, často se o tom spolu bavily a sama Dahlia se několikrát zmínila, že by tam chtěla studovat, takže když ji to matka splnila, byla tou nejšťastnější. 

Roky jejího studia byly ty nejlepší roky jejího života. Milovala to. Našla si spoustu přátel a mnoho se toho naučila. Od pokročilé literatury, přes další dovednosti, jako rozšíření umu hraní na hudební nástroje, takže se naučila hrát na klavír. Také se naučila základy kreslení a rozšířila si svou uměleckou dušičku, která se zaměřovala na literární tvorbu. Byla to opravdu nejlepší léta jejího života, která si maximálně užila. Jak jenom mohla. Z univerzity ji také zůstala její nejlepší přítelkyně Malenia Moremere, která pocházela paradoxně také z Ardenu, což ji velmi potěšilo, protože kontakt mezi nimi neustál, ani když obě úspěšně dokončily univerzitu a vrátili se domu. Také mají jedno malé společné tajemství. Jednu noc, když se společně učily, se jejich program mírně změnil. Učení se přelilo v menší experimentování, ale kompletně jiného stylu, než univerzitního. Byla to jen jedna noc, o které nikdo neví. Ani dívky o ní nemluví. Prostě se to stalo a je to minulost. Dahlia se tím však ujistila, že ji opravdu lákají pouze muži a tak všechna její kritéria týkající se jejího budoucího partnera…. padají opravdu jenom na muže a ne dívky. Což bylo svým způsobem dobře, protože by nechtěla řešit, že by se musela s někým stýkat tajně a mít tajnosti před rodinou. To by bylo něco, do čeho by se ji opravdu nechtělo. Když se vrátila z univerzity domu po jejím úspěšném dokončení, čekalo ji doma jedno malé překvapení. Takové malé, chlupaté, čtyřnohé… Maverick ji přinesl štěňátko jako dárek k úspěšnému ukončení studia. Dahlia se hned rozzářila. Zamilovala si ho prakticky okamžitě. Byla to láska na první olíznutí, když za ní čtyřnohý buldoček s modrou mašlí cupital a oblízal ji polovinu tváře, když si k němu sedla. Nějaký čas přemýšlela nad jménem, ale nakonec zvolila jméno Roscoe. Dahlia Maverickovi neskutečně děkovala a byla naprosto šťastná. Od těch dob s ní Roscoe cestuje naprosto všude (no, stejně jako její knihy). No, když jsme u Mavericka… Dahlia na něj byla neskutečně pyšná. Na to, co dokázal, jaký byl, byla na něj nesmírně hrdá, stejně jako na to, že může být jeho sestra. A upřímně, kdyby mu někdo ublížil, matce, nebo komukoliv z její rodiny, rozhodně by našla způsob, jak z jeho života udělat peklo, i ve zmrzlém Ardenu. 

Po univerzitě se věnovala svým cílům. A to bylo, najít si vhodného manžela a pokusit se napsat vlastní knihu, kterou by uznala za dobré dílo. No, je velmi sebekritická a perfekcionistická, takže se jí to zatím nepovedlo a dále tak sbírá inspiraci ve své vlastní knihovně, kde tráví 90 % svého času. No a zbylých 10 % je účast na společenských akcí, kde se věnuje zábavě, tanci a samozřejmě, hledání své nejlepší druhé polovičky. Užívá si každičký kousek pozornosti, kterou od mladých mužů dostává, avšak stále se žádnému nepovedlo, získat si její pozornost natolik, aby si ho zvolila za partnera. V životě by nepřekousla, kdyby si ona nemohla vybrat, s kým stráví zbytek života. Kdyby ji ho někdo vybral, domluvil sňatek bez toho, aby Dahlia opravdu řekla, že je to ten, koho by si chtěla vzít. Kdyby se něco takového stalo… brala by to jako obrovskou, ale obrovskou zradu. No, sama je velmi zvědavá, kam její budoucnost povede. Ale byla by ráda, kdyby to bylo do Buckenu. Nebo aspoň mimo Arden a upřímně, ani do Erey by nešla. Takže když se kolem ní začne motat někdo odtamtud… okamžitě je zařazen do skupinky nevhodných kandidátů o její ruku.