Mirabella Litgern
5. 5. 1982 | Pirátka | Faris
FC: Monica Barbaro
Dívka, která nedovede vzpomínat na nějak extra dobré časy; takhle by ji její blízcí, kteří jí znají jejich celých 18 let, mohli nejlépe popsat. Ona sama by se popsala jako vyvrhel rodiny, která jí přinesla akorát zbytečné trápení. Bohužel však rodinu nemůže nijak zapřít. Zdědila krásu své matky a geny otce taky bohužel popírat nemůže. Je od malička ta, kterou chcete poslouchat a kterou chcete, aby vás vedla. I přes to, že z posádky, kterou vytvořila, je nejmladší a i tak jí vybrali jako kapitánku. Otce taky nesmí zapřít ani ve chvíli, kdy krade. Nerada to dělá, protože si akorát připomene osobu, kvůli které je vůbec na pirátské lodi. Asi vám mohlo dojít, že Gerretta úplně nemusí. Mezi nejbližšími mu ani neříká otec, ale jeho křestním jménem, protože v jejích očích titul otec má někdo úplně jiný. Nash, který se nepovažuje za „lepšího“ muže než je král zlodějů, se o ní začal starat v době, kdy měla Mirabella krizi své identity. Díky němu může být sama sebou a ne jen dcera svého pravého otce, kterého chce z celého srdce nenávidět, ale něco ji drží zpátky. Její nynější otcovská figura jí několikrát říkala, že pokud chce žít život bez lítosti, musí vypustit nenávist. Avšak potom, co se stalo jejímu mladšímu bratrovi, nemá od nelibosti ke své rodině daleko. Zároveň si ale říká, že se s nimi už možná nikdy neuvidí, proč by se měla nad nimi zlobit? Její hlava zkrátka pracuje tak, že pokud ví, že nemá důvod se nad něčím zastavovat, tak se ani nebude obtěžovat, má lepší věci na práci. Jistě, ke svým sourozencům však nějaké ty hezké pocity chová. Lucius se vždy snažil o to, aby se usmívala a ona se ráda na svého staršího bratra usmívala. Taky možná proto se už tak moc nesnaží. No a pak její sestry. Může o nich říci, že je má ráda, ale něco jí říká, jestli své sestry vůbec nějak zná. Váží si jich, ráda s nimi trávila čas, ale oproti Luciusovi, nebo spíše Elliottovi to bylo nic. Doteď si říká, jestli sestrám, nebo dokonce bratrovi nenapíše nějaký dopis, aby jim dala o sobě vědět, ale poslední věc, co by potřebovala, aby to řekli otci.
Pokud jí potkáte poprvé, nebude nijak otevřená a možná budete muset na ni promluvit jako první. Umí se s lidmi bavit a je schopna s vámi vést důstojnou konverzaci, ale pokud nemá důvod na vás mluvit, tak to nejspíš neudělá, pokud se teda nebude nudit. Charisma určitě má a je to na ní vidět. Jen od pohledu vypadá jako někdo, komu můžete důvěřovat a jen v nejhorších případech toho využívá, když potřebuje někoho okrást nebo zneškodnit. Když jde o normálního člověka, který potřebuje pomoc, nemá problém pomoci. Sice se to neshoduje s její přezdívkou na lodi, ale proč by měla být zlá na někoho, kdo si to nezaslouží? Těch prasat na porážku má docela dost a ona si na ně ráda počká. Nejspíš vám o sobě nic neřekne. Nerada mluví o své osobě a ani o svých pocitech. Svěřuje se opravdu vybraným lidem. Taky si budete chvíli říkat, jestli koukáte na muže nebo ženu. Ráda se totiž schovává a mate lidi, plus taky nevypadá dvakrát na svůj věk, takže je pro lidi hned záhada na první pohled. Zatím se nikomu nepodařilo, aby jí někdo utekl a vyžvanil, jak vypadá kapitán. Doteď nikdo netuší, jak se jmenuje kapitán/kapitánka její posádky a chce, aby to tak zůstalo ještě nějakou dobu. Taky se postarala, aby ji nikdo neoslovoval jejím jménem. Pokud jí někdo vytvořil z posádky nějakou přezdívku, byla za to raději, než za své pravé jméno. Nějakou tu svou otrávenost vůči nim však ukazuje, pokud je považuje za trapné.
Ráda poznává svět a je ráda, že si vybrala život pirátství, protože být na zemi jí přišlo dosti nudné. Byla taky překvapená, že dovedla dost vydržet, když teprve začínali a toto se jí drží i doteď. Fyzická a psychická zátěž jí nijak netrápí a spíš má ráda, když může pracovat pod jistým tlakem. Avšak má taky ráda svůj klid, to si nebudeme nic nalhávat. Selským rozumem si dovedla najít cestu, která jí pomáhá vést posádku, nezbláznit se z toho a stále zůstat v utajení. Je to ale kolikrát opravdu překvapení, protože nerada lže a ráda vám řekne vše tak, jak to cítí. Hlídá si však absolutně každé slovo, které vychází z jejích úst. Opatrně vybírá co říci, aby to nepoškodilo jí nebo někoho blízkého, ale ráda poškádlí druhou stranu krutou pravdou. Taky své chování umí krásně zabalit do slušných slov šlechty, do které jí chtěl otec dostat. Pff, ani náhodou, ale na druhou stranu, umí této “zbraně” hezky využívat. Takže pokud vás přehraje v kostkách nebo kartách, zbaví vás všech peněz a rozloučí se úklonou a slovy “Přeji krásný večer.”, tak se nedivte.
Nenarodila sama. Její matka se musela chuděra nadřít, protože při prvním porodu mít dvojčata je opravdu dřina. Mirabella, která se rozhodla jít na svět první byla o něco větší, než její bratr Elliott. Tihle dva byli nerozlučná dvojka, která tropila v domě krále zlodějů jen bordel. I když Mira byla docel dost upoutaná na svého o pár sekund mladšího bratra, chodila i za sestrami a Luciusem, který byl nejstarší ze všech. Hodně často si pamatuje, že pokud měla nějakou kravinu udělat sama bez Elliotta, šla se schovávat právě za jejich starším bratrem, který jí vždycky před naštvaným otcem schoval. Taky se ale schovávala matce pod sukni, dokud mohla. Mirabella svou matku milovala a nebylo to jen z důvodu, že byla její drobná kopie. Doteď si pamatuje na to, jak se jí snažila rozesmát, a když se malá Mirabella smát, až se za břicho popadal, začala se smát i její matka. Vždycky si na tento moment vzpomene, když se jí po ní stýská.
Několikrát se ptala, proč byl svět tak krutý, že jí musel vzít tak brzy? Mirabella se pokoušela být, co možná nejvíce se svou matkou, když začala být nemocná. Přišlo to z ničeho nic a vůbec nikdo netušil příčinu. Jakoby jí tu svět nechtěl a malá Mira netušila proč. Kdo by tu její matku nechtěl? Vždyť ona a Elliott bylo to nejlepší, co v životě měla. I když jako sedmileté se snažila pomáhat, aby její matce bylo dobře, nesvedla nic a ani si se s ní nemohla pořádně rozloučit. Plakala hodně v tu dobu, takže hodně utíkala, když byla v něčí společnosti. Už v tu dobu nechtěla před nikým plakat a platilo to i v případě její nové “matky”. Clarissu nikdy neměla ráda a stejně jako Elliott, taky Mirabella si byla jistá, že se smrtí jejich matky měla něco společného. V devíti letech začali dvojčata dělat problémy nejen doma, ale i venku, kam se hodně často vydávali. Elliott utíkal hlavně z toho důvodu, protože nechtěl vidět otce, který ho dvakrát v lásce neměl. Otec její dvojče bral jako pouhou zálohu, kdyby se náhodou něco stalo Luciusovi, který byl zdravý jako řípa. Mirabella tam venku potkala svého budoucího nejlepšího kamaráda, Kidda, jehož otec mu vyprávěl o pirátech a on o tom kecal právě dívčině. Jak se tyhle jejich setkání opakovali, tak chlapcovi se zalíbila její přítomnost a kolikrát si i vymýšlel, aby byla Mira z jeho historek ještě více nadšená. Vždycky je mrzelo, když musela zase jít s Elliottem domu. V tu dobu totiž začaly tresty pro jejího mladšího bratra, když se jí něco venku stalo. Sebemenší škrábanec, který si hodněkrát snažila Mira schovávat, aby se všechno obešlo bez trestu. Nechtěla jen koukat na to, jak otec bratra bije a kolikrát se i snažila, aby zbil ji a ne chudáka Elliotta. Bylo to k ničemu a tak se ani Mirabella nedivila, že Elliott začal chodit ven sám. Pro ni to znamenalo jediné; být sama. Nebyla dvakrát společenské dítě a to i mezi jejími sourozenci. Několikrát se snažila trávit čas s Viktorií a Adriannou, jenže vždycky si připadala jako třetí kolo od vozu. Zároveň se i bála i jít za Luciusem, na kterém bylo vidět, že se snaží, aby se Mira usmívala, ale šlo to velmi těžko. Její bratr jí několikrát říkal o tom, jak je tam venku šťastný a byla ráda, že si našel to, co doma nemohl, jenže co ona? Připadala si na obtíž, jakoby jí nikdo nepostrádal, kdyby zmizela.
V tu dobu, co její bratr zažíval muka, o kterých se doslechla až později, ona byla hodně často u toho, jak se otec baví se svou novou milenkou. Mirabella v době dospívání začala vypadat jako kopie své matky a cítila, že macecha na ní kolikrát hodně divně kouká. Komu to však měla říci, když všichni měli svých starostí dost? Když začala mít opravdu období, kdy si říkala, zda má život vůbec nějaký smysl, přišel jí do života Nash. Jeden z kumpánů a kamarádů jeho otce, který si několikrát všiml, jak Mirabella chodí nebo někde sedí sama v rohu s prázdným pohledem v obličeji. Jednoho dne se rozhodl dívku oslovit s pouhou otázkou, zda jí nic není. Kdy to naposledy slyšela? Rozbrečela se a musela muže obejmout. Nebyla v pořádku. Připadala si jako odpad, její bratr s ní nechtěl trávit čas, mezi ostatními sourozenci si připadala jako třetí kolo od vozu, bála se navštívit Kidda, kterého už aspoň rok neviděla, a svého otce s jeho milenkou začínala nenávidět. Tohle všechno mu řekla a Nash jí jen poslouchal a držel jí, aby dívka mohla z hlavy vyhodit to, co potřebovala.
Tohle podivné setkání však dalo dívčině něco, co v životě neměla; otce. Mirabella začala Nashe brát jako něco, co se mohlo brát za otce. I když jí několikrát říkal, že on nemůže být ničí otec, protože udělal neskutečně moc špatného, ona ho měla ráda o mnohem víc, než vlastního otce. Pomohl jí taky znova najít Kidda, který byl nadšený, že jí znovu vidí. Protože byla Mirabella pod ochranou někoho, komu Gerrett důvěřoval, mohla častěji chodit ven bez toho, aby byl někdo za to potrestán. Jak chodila ven, potkala i většinu ze své budoucí party. Všechny se shodou okolností potkala na jednom místě, jen v jiný čas. Ve společnosti Nashe a Kidda, kteří se rozhodli jít chlastat a ona netušila, jestli vůbec něco takového může pozřít, se rozhodla koukat kolem. Jako první potkala Nyx, kterou obtěžoval nějaký muž, kterého podle vzhledu Mirabella poznala. “Nedlužíte náhodou peníze mému otci?” zeptala se najednou. Muž chtěl hned udeřit dívku, která si dovolila něco takového říci, jakmile jí však spatřil, zmlkl a odešel. Několik týdnů potom si všimla, jak námořníci hráli karty, které Mirabella hrála tak akorát s Nashem, když neměl co na práci. Atherton, který přehrál všechny, co se odvážili s ním hrát, se jen ušklíbil, když uviděl Miru, která se rozhodla jen tak ze srandy s ním hrát. Ten úsměv hned zmizel, když ho obrala o všechny peníze a dalších několik dnů potom. Protože v tu dobu už přemýšlela o tom, že by z domu odešla a vzala sebou i jejího mladšího bráchu, jednoho dne se rozhodla, že mu další peníze nevezme a řekla mu “Vsadíme se. Až vyhraješ, tak jsi volný, do té doby budeš můj navigátor. Platí?” Rozhodl se zůstat a i když Mira viděla, jak je z toho celý otrávený, teď i vypadá, že je povolnější a celé to rodea s posádkou si užívá.
Pak však přišlo to nejhorší, co mohlo nastat. Jen pár dnů dní ji dělilo od odchodu a měla v plánu říci o tom všem Elliottovi. Čekala na to, až se vrátí domu, celá nedočkavá. Poprvé si říkala, že všechno bude dobré. Taky si říkala, že určitě má i kamarády, které by chtěl vzít. Nash jim i zařídil loď. Bylo to dokonalé, až moc dokonalé. Takže ve chvíli, kdy se začal ozývat po celém domě povyk, byla zmatená, co se sakra děje. Se sestrami a Luciusem se odebrala ke zdroji celého toho bordelu. Přišla jako poslední, než její bratra vyrazil ven z otcovi pracovny. Celá roztřesená zírala, jak její bratr mizí z domu a Mira se ohlédla na otce s otázkou “Co jsi mu sakra provedl?” Poprvé neskrývala svou nechuť k jeho osobě a jen koukala, jak se její otec spokojeně směje. Nečekala ani na odpověď a spěchala za Elliottem, který už řval na jejich sourozence. Chtěla ho uklidnit, ale bylo to k ničemu. Jeho nadávky byly zastaveny Luciusem a jeho pěstí. Jakmile se její mladší bratr otočil a beze slovy odešel, ona se sebrala a šla hledat Nashe, který bydlel od nich nedaleko. Ještě v noční košili a županem za ním šla a malém by jí pokáral za to jak vypadá, ale jakmile starší muž viděl její pohled, nic neřekl. “Co provedl Elliottovi?” zeptala se ho chladně klidná. Nash mlčel. Mirabella nikdy na nikoho neřvala, ale v to ráno ho seřvala, že nejspíš vzbudila i sousedy. Chvíli trvalo, než se uklidnila, a po jedné facce se uklidnila a sedla si, stejně jako Nash, kterému byla vidět její obtisklá ruka na jeho tváři. Vysvětlil jí, že u toho nebyl, ale měl podezření, že se něco chystá. Od té doby, co se Nash začal o Miru starat, její otec mu přestal dávat informace, jako předtím.
Pár dní se s Nashem snažila bratra najít, ale marně. Pro Mirabellu to byla poslední kapka. Jednoho večera se rozhlédla po svém pokoji a na vak, kde měla schované poslední potřebné věci. Řekla si, že se už nikdy nevrátí a pokud ano, tak to bude kvůli Elliottovi. Věděla, že sestry a Lucius z toho budou špatní, jenže ona tu nemohla už zůstat. Musela pryč a to co nejrychleji. Vzala proto Esme, kterou dostala od svého staršího bratra, vak a vydala se na poslední menší dobrodružství. S těžkými botami na nohách, kalhotách a košili šla do podniku, kam chodili otcovi kumpáni. Dle Nashe to byli ti, kteří mohou za to, proč její bratr odešel tak, jak odešel. Rozhodla se s nimi trochu pohrát. Už bylo pozdě a proto jí nedalo problém odejít z domova bez toho, aby jí někdo chytil a do krčmy by se dostala i poslepu. Bandička už byla trochu připitá a tak vůbec nepočítali s tím, že malá holka, sestra toho, komu udělali muka několik dní předtím, je obere v kartách a následně je okrade o zbraně. Tomu, ukradla půlměsícové dýky dala drobnou pusu na tvář a zašeptala mu do ucha “Ještě jednou na něj sáhnete a najdu si vás.” Dopis s informací, že se dala na pirátskou cestu, dala před něj. Zda to otcovi sdělil se dozvěděla od Nashe, který občas dostane nějakou tu zprávu, jak se věci doma mají, ale Miře to bylo ukradené.
Král zlodějů má sice tu naivní představu o tom, že se jeho nejmladší dcera vrátí, protože jak by jinak tam venku přežila? Ale dle jejích představ si vede dosti dobře. Dělá aspoň nějakou tu dobrotu. Nezabíjí zcela zbytečně, dokonce zachránila jejich léčitelku! Společně s Nashem, Kiddem, Nyx, Athertonem a Odessou pluje s lodí Moon Curse, kterou pojmenovali poté, co se tak dali dohromady. Jí začali brát jako kapitánku skoro automaticky, protože se dali dohromady kolem ní a navíc kvůli tomu, že nikdo jí nedovedl poroučet.
• I když byla vnímaná svou rodinou jako malé děcko, má talent na všechny zbraně, na které sáhne.
• Měří 178 centimetrů.
• Své oblíbené zbraně, půlměsícové dýky si ukradla od jednoho z poskoků jejího otce.
• Nesnáší růžovou barvu.
• Jméno její lodě je Moon Curse.
• Mezi piráty je známá jako “Red Moon”. Většina z posádky jí z tohoto důvodu říká Moony.
• Po kapsách nosí kostky a karty.
• I když nerada pije, už dovedla někoho přepít.
• Má od Luciuse sovu, kterou pojmenovala Esme.