Thora Reintess
6. 6. 1978 | Baronka z Lotharu | Faris
FC: Emily Rudd
Milující, trochu plachá dívka, která by vždy dala přednost těm druhým místo toho, aby občas myslela i na sebe. Říct, že se o lidi ráda stará, tak je dosti slabé slovo. Ona by se doslova rozdala, kdyby mohla. Jistým naivním způsobem si totiž myslí, že když má takový to přístup, tak ho budou mít i ostatní. Je to opravdu naivní snílek, který opečovává nejraději své sourozence, které zbožňuje. I přes své růžové brýle však vidí, že v rodině to není žádný ideál, který by si pro ostatní představovala. Kdyby mohla, nejraději by je všechny posadila do jedné místnosti a nechala by je si to všechno vyříkat. Jenže to by bylo moc jednoduché a takový život není. Plus v nynějším postavení by toho nejspíš nebyla schopná. Kéž by byla mladší, kdy se její hlas tolik netřásl ze strachu mluvit nahlas. Ne, že by koktala pořád, když je v něčí přítomnosti. V záchvatu emocí nebo v konverzaci s někým, u kterého si není na sto procent jistá, se stane, že se její hlas třese. Je to občas neskutečný strašpitel a to se aplikuje i na její bratry. Raději proto tráví čas se sestrami, než s bratry. Aegis a Alyssandra vyhledává raději, když má příležitost se sourozenci bavit. Z Arneho má respekt, který sahá občas až ke strachu, na Caisa se bojí mluvit, protože má pocit, že jakékoliv její trápení se dostane i k Arnemu a Thorel? Nejraději by ho ochránila před celým světem, ale zároveň se bojí o to, co by se stalo s ní. Přijde jí to jako neskutečná zbabělost a sobeckost vůči jejímu mladšímu bratrovi, ale nemůže si pomoci. Protože je zmatená z toho celého vnitřního konfliktu a má je všechny moc ráda, raději se drží od nich dál. Její starší bratr jí dostatečně už ovlivnil život tím, že jí našel manžela, kterého přijala s otevřeným náručím a momentálně se snaží věnovat jemu. Docela si přeje, aby s ním měla dostatečně dobrý vztah na to založit svou vlastní a stabilní rodinu, která nebude muset mít zbytečná dramata zapotřebí. Je totiž poměrně velký pacifista, takže pokud jde o násilí nebo konflikt, stáhne se do sebe a vylézá se ve chvíli, až se věc uklidní a bohužel to platí i v tento moment. Ne, že by chtěla, aby se její rodina úplně zhroutila, ale zkrátka nemá povahu na to, aby usmiřovala rozhádanou a zlomenou rodinu. Trochu doufala, že by mohla být jako Aegis, která aspoň trochu ukazuje růžky.
Její hlava je ještě docela dost v oblacích a je i dosti křehká. Stále totiž vzpomíná na svou první lásku, která jí byla vzata z tohoto světa až moc brzy, a občas myslí na to, co by kdyby. Nejspíš by se sesypala, kdyby se dozvěděla, co se opravdu stalo. Z jeho smrti se dostávala docela dost dlouho a zjistit, že v jeho smrti má možná prsty její bratr? Nepromluví s ním už nikdy nebo možná znovu zmizí a tentokrát se opravdu nevrátí. Je docela vidět, že je sebekritická a má občas myšlenky na to, jestli jí na tomhle světě má někdo rád, jako ona má ráda svět. Tyhle myšlenky, které jí občas nenechají spát, rozebírá s květinami v zahradách, které má moc ráda. O květinách ví snad všechno a kolikrát se musí držet zpátky, když se někdo o své květiny nestará. Protože v zahradách je skoro pořád, můžete vidět, jak má špinavé ruky od hlíny a plevele. Protože její zahrada je doslovné bludiště, které vám ráda ukáže, hlavně jí neztraťte. Zapovídá se natolik o květinách, že vás může nedopatřením někde nechat. Takhle už několik hostů zapomněla uprostřed květinového labyrintu. Taky se ale umí chovat jako šlechtična, když narovnaně vyšívá u krbu.
Rodina, která byla určitě zajímavá už samotného počátku. Rodiče se vzali z čistě polického hlediska, ale i tak z toho všeho vyšlo hned několik dětí. Že by to však byla nějaká velká šťastná rodinka, to se úplně nedalo říci. Jistým způsobem však zrovna ona byla ta, která přinesla trochu klidu do rodiny. Kvůli smrti sestry, která zemřela jen několik hodin po narození, a jejich otec si myslel, že dochází k rodinné kletbě, která už způsobovala paranoiu v členech celého rodu. Když se však o tři roky narodila Thora, strach z nich aspoň na chvíli odpadnul, a když se narodila Alyssandra a Thorel, už nejspíš na kletbu nepomysleli. Od malička se spíše cpala ke své starší sestře než ke svým bratrům. Nebylo to však, že by se o to nepokusila, protože věřte tomu, když Thora se snaží s někým seznámit. Arne o kontakt nijak nežádal, doslova ho odmítal a Caiso? Nebyla dvakrát ta, která by si hrála na rytíře. Nijak to však neměnil fakt, že se snažila i poté. Protože od malička milovala květiny, pletla od rána do večera věnečky, které darovala všem sourozencům a rodičům. Nehodlala si vybírat, kdo by měl dostat tu nejhezčí, všechny musely být stejné, jinak by to bylo nespravedlivé. Když si však pak mohla hrát s Thorelem a Alyssandrou, měla aspoň někoho dalšího na hraní. Sestřičkám zdobila vlasy a později běhala kolem domu s Thorelem, kterému pomáhala prakticky se vším, co mohla.
Její chování se ani nijak nezměnilo ve chvíli, kdy začínala vyrůstat. Táhlo jí to spíše k sestrám a Thorelovi, ale docela jí překvapilo, když se i Arne o ní začal zajímat. V žádném případě to nebrala ve špatném ohledu, ba naopak. Thora byla nadšena, že její starší bratr má zájem o to, aby spolu trávili čas, a proto se mu dostalo jejích přednáškách o květinách, kterých každým dnem znala víc. A jak se do toho dostal Arne, tak následoval Caiso. Netušila, z jakého důvodu tomu tak najednou bylo, ale bylo jí to zkrátka jedno. Když si však říkala, že její rodina je najednou spokojená, Aegis odešla z domu. Otec jí vybral muže a ona se s ním odstěhovala pryč z domu. Pro 11letou Thoru to byl dosti zásah do komfortní zóny, protože k Aegis přitíhla nejblíže a byla z toho dosti smutná. Jak ale týdny plynuly a její sestra se občas ozvala, začínala být více v klidu. Bylo to divné nemít svou oporu doma, ale už v tu dobu si začala říkat, že nesmí být tak závislá na někom. Naopak jí to, ale přinutilo myslet na svou vlastní budoucnost. Na toho prince na bílém koni, který jí vezme z domu a ona bude moct mít svou vlastní zahradu a mít s ním rodinu.
Jednoho dne si myslela, že opravdu dostane ten svůj šťastný konec. Frederick byl stejně starý jako její starší bratři a poznali se na večeři, kterou pořádali její rodiče. V tu dobu 14letá Thora se těmto věcem snažila naopak stranit. Otec tyto slavnosti věnoval k tomu, aby hledal protějšky a ona zrovna byla v tu dobu v jeho hledáčku. Do ničeho jí zatím v tu dobu nenutil, ale spíše se jí ptal, jestli si jí nějaký chlapec nelíbil. Do toho večera vždycky kroutila hlavou s úsměvem a poznámkou „Času je ještě dost.“ Frederick jí dosti vykolejil. Netušila, že ten, kterého si vysnila stojí přímo před ní a ona se s ním musí bavit. Řekněme, že v ten večer se rozhodla utéct do svého pokoje, kde se rozhodla přijít na jiné myšlenky než na jeho oči tím, že v deset hodin večer zasazoval nový druh růží, který si dovedla koupit na trhu. To netušila, že po pár minutách za ní přijde právě ten, před kterým se tak pořád schovává. Celá rudá a špinavá od hlíny se mu omlouvala a čekala, že jí přišel vynadat. On se na ni široce usmál a zeptal se jí, co to dělá. „Máš rád květiny?“ zeptala se ho, opatrně a on jen „No, tobě se hádám líbí, takže se mi líbí taky.“ Pokud se měla Thora zamilovat na první pohled, tak v ten moment to bylo definitivní. Druhý den ráno mohla ubezpečit otce, že už někoho v hledáčku má.
Pokud Frederick, nebo Fredie, jak mu říkala v soukromí, nějaké problémy, ona o nich nevěděla. Flirtoval, rád se bavil a byl více společenský než Thora. Nijak mu to však nedávala za vinu a spíše jí tím přitahoval ještě víc. Nemohla se dočkat chvíle, kdy bude moct odejít z domu a být jeho ženou. V tom však přišla pro ni strašná rána; její otec umřel na následky zranění. Hodně moc plakala, a protože Frederick bydlel v Meliosu, neměla pořádně prostor za ním odcestovat. Proto svírala v náručí Thorela, kterého si oblíbila ještě o něco více v dobách, kdy nebyl Fredie s ní. Baron z Meliosu se na ní podepsal. Nejenže se zlepšovalo její sociální cítění, ale zároveň si už dovedla dupnout ve chvíli, kdy opravdu něco vyžadovala. Takže proto ve chvíli, kdy jí bylo oznámeno, že Arne, který přebral místo po otci, zrušil její zásnuby, řvala na svého staršího bratra jako nikdy předtím na nikoho a řekla, že si Fredericka vezme i přesto, že on si to nepřeje. S tímto slovy vyběhla z domu, vzala koně a vběhla do lesů, kde zabloudila a pádem z koně si vysloužila i nějaké to poranění. Zmatenou a zraněnou jí našli muži, kteří měli nařízeno ji najít. S otevřenou náručí jí doma vítal Thorel, který reálně vypadal, že o ní měl strach, společně s Alyssandrou. Když se dávala dohromady z neúspěšné cesty za Frederickem jí přišel Arne říci, že ho našli mrtvého ve Slunečném jezeře. Thora byla následně několik týdnů v šoku, ze kterého se nemohla dostat. Jen seděla ve svém pokoji a četla dopisy, které jí Fredie posílal po celá ta léta. Nedovedla se pořádně ani starat o své květiny a musel to za ní dělat Thorel, který se o svou starší sestru staral, jak nejlépe mohl.
Uplynuly dva roky. Thora se dostávala ze ztráty Fredericka hodně dlouho, ale knihy a květiny pomohly jako vždycky předtím. Rozhodně na něj ale nezapomněla. Začala pěstovat ve velkém slunečnice, které si dík ní zamiloval, četla poezii, kterou jí občas psal. Jeho odkaz jí dal do hlavy další snění a to, že jí pomůže projít tímto životem, že možná muž, kterého Arne vybere, nebude až tak moc špatný. Snila a doufal v lepší zítřky, které však zmizely ve chvíli, kdy Thorel jednoho dne ztratil trpělivost a Arnemu natáhl. Ona a sestry nemohly věřit svým uším. Caiso byl na straně hlavy rodiny, ale Thora měla chuť se přiklonit na stranu Thorela, kterého měla tak ráda. Zároveň nechtěla jít proti staršímu bratrovi, který měl teď hlavní slovo. Takže mohla jen nevěřícně hledět na to, jak její malý bráška odchází. Nedovedla ho ani strachem naposledy obejmout. Ještě v šoku druhý den se dozvěděla, že jí Arne našel budoucího manžela.
V tuto dobu Thora už nebydlí s ostatními, bydlí se svým mužem, který jí zařídil obří zahradu s bludištěm. I teď čte dopisy a poezii Fredericka, ale řekněme, že i svého muže chce lépe poznat. Jedno je ale jasné, cítí se po dlouhé době bezpečně. Své vlastní rodiny se snaží stranit co možná, jak to jde, a když už se chce nějak socializovat, kontaktuje převážně sestry, než starší bratry. A Thorel? I přes svou veškerou lásku, kterou k němu má, se obává, co by pak s ní bylo, kdyby se o jejich setkání dozvěděl Arne.
• Měří kolem 170 centimetrů.
• Nosí hodně často spíše róbu služky, aby si nezašpinila ty slušné šaty.
• Ráda chodí bosa.
• Frederickovi dopisy a poezii má schované v bludišti a nikdo o nich neví.