top of page

Arsidia Chassiana Beauchêne

Arsidia Chassiana BeauchĂȘne.png

13. 11. 1977 | Baronka z Ardenu | Eppy

FC: Adelaide Kane

mep.png

Arsidia byla uĆŸ odmalička roztrĆŸitější, neĆŸ napƙíklad její starší sestra. Byla více ĆŸivá a taky více problémová, dá se ƙíct. VĆŸdycky chtěla poznat to, o čem ji ƙíkaly kamarádky - láska rodičƯ. Tu ale neměla nikdy moĆŸnost poznat. Díky sestƙe se ale začala opravdu formovat. Spoustu věcí od ní okoukala a začala se tak učit dost věcí. Milá byla vĆŸdy, stejně, jako byla na lidi vĆŸdy hodná a pƙíjemná a snaĆŸila se lidem pomáhat. UĆŸ od mala měla hrĆŻzu. Měla hrĆŻzu z toho, ĆŸe bude provdaná za někoho, kdo s ní bude zacházet podobně, jako s ní i jejími sestry zacházeli rodiče, ne-li hƯƙ. 

V pozdějších letech vnímala u své sestry obětavost, lásku, empatii. Všechno tohle se pokoušela naučit. Empatie je něco, co jí vĆŻbec není cizí, ale jen v pƙípadě, ĆŸe se nejedná o člověka, který i to nezaslouĆŸí. Který něco neudělal a nijak ji neublíĆŸil, nebo někomu jinému. Díky své sestƙe tuhle svou vlastnstnost více vyšperkovala a naučila se tak číst o mnoho více mezi ƙádky. Svou starší sestru vĆŸdy obdivovala za to, jak obětavá byla a obdivuje ji stále, ale je to vlastnost, kterou se tak dobƙe nenaučila, ačkoliv se o to snaĆŸila. Co se ale rozhodně zvládla naučit, tak bylo naslouchání a obecně poslouchání toho, co lidé ƙíkali. Naučila se často neprojevovat svĆŻj názor a kdyĆŸ uĆŸ ho projevovala, pokoušela se ho vyjádƙit co nejvíce diplomaticky. Stejně tak, jako se pokouší v lidech vzbudit pocit dĆŻvěry. Většinou pak získávala od lidí rĆŻzná tajemství, která si pamatovala. Nijak je nikdy nerozšiƙovala. V prĆŻběhu ĆŸivota totiĆŸ zjistila, ĆŸe bylo vĆŸdy lepší mít něco, čím se mohla bránit, nebo své milované. Je to milá a hodná dívka, která lidem nepƙeje nic zlého, pokud si to nezaslouĆŸí, ale nebojí se sáhnout po zbraních, které ji jsou dostupné. Jen jde spíše o intelektuální stránku, neĆŸ o fyzickou, neboĆ„ se nenaučila nikdy s ĆŸádnou zbraní. 

Po většinu svého času mezi lidmi se pokouší být neutrální a stejně neutrálně s nimi komunikovat. Je velmi chytrá. Ví, kdy má a nemá mlčet a ví, jakým zpĆŻsobem má s kým mluvit. S kým mluvit s větší opatrností a komu věci ƙíkat napƙímo. Je to někdo, kdo by mohl být perfektní spojenec a zákeƙný nepƙítel. 

meeep.png

Arsidia se narodila do rodu Malleton v Meliosu. Člověk by ƙekl, ĆŸe narození dítěte je radostná událost, kterou chcete ohlásit všem kolem. BohuĆŸel, pro rodinu Malleton, kam se Arsidia narodila, stejně jako její starší sestra Calidia a později mladší sestra Corderea, to takhle výjimečné nebylo. Z jednoho prostého dĆŻvodu. Všechno to byly dívky, o které rodina nestála. VĆŸdy si pƙáli chlapce a dívky.. dívky pr ně byli obrovským zklamáním, coĆŸ jim také dávali najevo. Nějaká láska rodičƯ, Nic takového Arsidia neznala. Znala lásku sester, ale rodičƯ rozhodně ne. Rodiče je viděli pouze jako někoho, koho provdají za někoho bohatého a bylo jim jedno, co s dívkami bude, kdyĆŸ jim to pƙinese dost peněz do rodinné pokladnice. To začala Arsidia pociĆ„ovat velmi brzo a také si to uvědomovat. 

KdyĆŸ byla Arsidia ještě malé dítě, stála  lásku rodičƯ. Utíkala za rodiči, aby si s ní hrály, ale vĆŸdy se to setkalo s neúspěchem. Byla hozená na krk sluĆŸebnictvu, aby je neotravovala. Měla pocit, ĆŸe musí o jejich pozornost o dost více bojovat a tak docházelo i k tomu, ĆŸe dělala neplechy. BohuĆŸel jako malé dítě ještě nevěděla, kde byla hranice, co si mĆŻĆŸe a nemĆŻĆŸe dovolit. Tu hranici znala její starší sestra, která ty tresty tahala na sebe, coĆŸ si Arsidia uvědomila aĆŸ později s věkem a nesmírně si začala vyčítat, čím vším si sestra kvĆŻli ní musela projít. Později pƙestala s pokusy získat si rodiče, ačkoliv si musela nejdƙív projít dlouhými nocemi plné pláče a bolesti, ĆŸe je špatnou dcerou, a vše dělá špatně. Pƙi výuce se snaĆŸila, jak jenom mohla. Bavil ji zeměpis a pƙírodopis. Ráda vĆŸdy studovala mapy a četla si o zvíƙatech, o kterých si mohla pak vĆŸdy popovídat s Calidií. Po vzoru Calidie si Arsidia vydupala hodiny klavíru, na který se vĆŸdy chtěla naučit. I kdyĆŸ se to rodičƯm nelíbilo, zahlédli v tom moĆŸnost, jak by mohla zaujmout bohaté nápadníky a učitele klavíru ji zaplatili.

Na to, jak se jako malá snaĆŸila s rodiči vycházet a získat si je, tak tuto snahu uĆŸ dávno vzdala a pƙijala to tak, jak to ve skutečnosti je. Ćœe na nich rodičƯm nezáleĆŸí, aĆ„ uĆŸ by se snaĆŸily jak chtěly a vše, co udělají, bude špatně. Víc a víc se tak pokoušela upevƈovat svĆŻj vztah se sestrami, které milovala nade vše na světě. SnaĆŸila se jim jakkoliv pomáhat a trávit s nimi svĆŻj volný čas. ZboĆŸĆˆovala je a byly pro ni to nejdĆŻleĆŸitější, co měla. 

Arsidie věděla o tom, ĆŸe se jim rodiče snaĆŸí najít bohaté ĆŸenichy a bylo jim jedno, co dcery ƙekly. KdyĆŸ pƙišli rodiče s tím, ĆŸe Calidii našli ĆŸenicha Ardenu, Arsidia sama byla dost pƙekvapená. Věděla, jak moc tam Calidia nechtěla. Proto se také pokusila rodiče pƙemluvit, aby ji neprovdávali zrovna tam, ale ti s ní nechtěli vĆŻbec mluvit. Po této poráĆŸce zbylo Arsidii pouze večerní tlachání se sestrami o tom, kdo asi je baron Beauchêne a doufaly, ĆŸe se ke Calidii bude chovat hezky a s úctou.. pƙesně, jak si zaslouĆŸí. Tahle informace byla sice šok, ale nic v porovnání s tím, co si rodiče pƙipravili právě pro Arsidii. Chvíli po oznámení plánĆŻ s Calidií, totiĆŸ oznámili plány s Arsidií. Našli ji ĆŸenicha. TaktéĆŸ z Ardenu, ale pro její smĆŻlu se jednalo o barona Remzieho. MuĆŸ s pƙíšernu pověstí, která ho pƙedcházela. Arsidii se nedostalo ĆŸádné uklidƈující informace, ani vysvětlení rodičƯ proč. Jediné, co se dozvěděla, tak bylo to, ĆŸe se jedná o muĆŸe, který uĆŸ byl několikrát ĆŸenatý a jeho všechny manĆŸelky… zemƙely. Arsidia byla bílá jak stěna, kdyĆŸ se o tom dozvěděla. Srdce ji tlouklo, jak o závod, ale krve by se v ní nikdo nedoƙezal. Byla vyděšená a měla strach. Zmocƈovala se jí úzkost a bezmoc. Nechtěla zemƙít. Nechápala, jak ji to mohli rodiče udělat. V ĆŸivotě se víc nebála. To byl tako dost moĆŸná aspekt, proč se Cali rozhodla zakročit. SnaĆŸila se totiĆŸ Arsidii uklidnit a slíbila ji, ĆŸe zkusí rozhodnutí otce změnit. KdyĆŸ se ale dozvěděla, jaký byl výsledek, cítila se Arsidia snad ještě hƯƙ. Byla vyděšenější a měla sad ještě větší strach, kdyĆŸ zjistila, ĆŸe si vymění nápadníky. BohuĆŸel uĆŸ bylo rozhodnutí trvalé a nedalo se s ním nic dělat. 

Několik dní po tom se Arsidia neudrĆŸela a otevƙela si pusu na rodiče, kdyĆŸ jim pƙímo ƙekla, co si myslí. KdyĆŸ jim vyčetla to, co jí chtěli udělat a co chtějí udělat Calidii… nemluvě o tom, co by mohl udělat Corderee. Nebrala si servítky a rozkƙikla se na ně. A to byl taky ten problém. RodičƯm se opravdu nelíbil, co si k nim jejich dcera dovolila. Vzhledem k tomu, ĆŸe si k ní nikdy nevypěstovali ten rodičovský vztah, nějakou lásku, nebo tak něco, tak jim nedělalo problém sáhnout po drsnější metodě. Arsidia musela být potrestaná, aby věděla, ĆŸe se takhle k nim chovat nebude, takĆŸe musela snést několik ran bičem na záda. Vybrali si den, kdyĆŸ Corderea nebyla doma, aby neměla nápad Arsidii pomoct, takĆŸe kdyĆŸ kƙičela bolestí, tak ji nikdo neslyšel. SluĆŸebnictvo mělo zakázané jakkoliv ji pomoct, nebo ošetƙit, takĆŸe si to musela ošetƙit sama, coĆŸ na zádech šlo.. špatně.. takĆŸe ji tam zĆŻstalo spousta ošklivých jizev, které schovává látkou šatĆŻ. KdyĆŸ se později k Arsidii dostalo, ĆŸe si Calidia nebude brát Remzieho, nesmírně se ji ulevilo… neĆŸ se na chvíli zděsila myšlenky, jestli se mu nepokusí rodiče pƙedhodit Cordereu.

Nastalo období, kdy se Arsidia konečně dostala ze spárĆŻ svých rodičƯ. Mrzelo a bolelo ji, ĆŸe tam musela nechat Cordereu, ale bohuĆŸel s tím nic nesvedla, i kdyĆŸ se snaĆŸila. Arsidia se ocitla v Ardenu, kde se často vídala se svu starší sestrou, ale co víc, opravdu tam našla lásku. Arsidia se do barona Beauchêne zamilovala, tak jako on do ní. Choval se k ní slušně, pozorně, respektem a dokonce ji naučil jezdit na koni. Měla ĆŸivot, o kterém snila. Byla šĆ„astná, zamilovaná a později se zjistilo, ĆŸe i těhotná. Oba z toho měli obrovskou radost. Dokonce uĆŸ i pƙipravovali věci pro miminko. Jednoho dne se Arsidia vracela domu z trhĆŻ. Všude se roznesl její kƙik, kdyĆŸ našla doma svého manĆŸela mrtvého v kaluĆŸi krve se vzkazem, ĆŸe toho věděl aĆŸ mnoho. Nic jiného. Arsidia se zhroutila na místě. V ĆŸivotě necítila takovou bolest a zármutek. Nemohla tomu uvěƙit a nechápala to. Pohled na mrtvé tělo jejího manĆŸela, ji pronásleduje. Pár dní na to pƙišla o jedinou pƙipomínku jejího muĆŸe a jejich lásky. Z toho všeho zármutku, stresu a strachu potratila. To byla poslední kapka. UĆŸ v tom domě nezvládala být. Proto se také na jeden čas pƙesunula k k jedné pƙítelkyni, i kdyĆŸ věděla, ĆŸe tam nebude moct být dlouho. Nechtěla otravovat svou sestru, jestli by mohla být u ní, neĆŸ se ji povede tuhle situaci vyƙešit a postavit se na vlastní nohy. 

meeeep.png

• Má strach, ĆŸe uĆŸ nikdy nebude těhotná.

• Své sestry miluje nadevše na světě, naopak své rodiče ze srdce nenávidí.

• Miluje polární lišky. 

• Miluje sledování hvězd a velmi dobƙe se v nich vyzná.

• Má zjizvená záda po zbičování, proto se je snaĆŸí skrývat a nosit šaty, které neodhalují její záda.

• Má problémy se zvuky pƙipomínající švihnutí bičem.

• Miluje hraní na klavír a jízdu na koni.

bottom of page