Van se narodila Peterovi a Mie Blake. Mia byla služebnou jedné baronky a její otec Peter, byl kovářem. Vanessa byla jejich jediným dítětem a i přesto, že se její rodiče pokoušeli o dalšího potomka, tak se jim nedařilo. I když Vanessa vyrůstala v chudé rodině, měla vlastně všechno. Rodiče ji milovali, dávali ji lásku a vše co mohli a za to jim byla v dospělosti samozřejmě vděčná.

Už jako malá, byla víceméně poslušná. Teda spíše v jakém ohledu. Vždy poslouchala, když ji někdo něco říkal a snažila se být hodná. Jenže to nesměla mít za kamaráda Luka. Mladý kluk od koňaře, který se stal jejím nejlepším přítelem. Luke ji naučil střílet z praku, jezdit na koni a zlobit. Ale byla ještě dítě, které bylo rádo za kamarády, nebo spíše kamaráda. S Lukem byla každý den, všechno dělali společně a on byl i ten, kdo ji zachránil před požárem, když ji bylo deset let.

Hráli si na schovku, přesněji v noci na schovku a měli u sebe jen malé petrolejové lampičky. Malou Vanessu nenapadlo nic lepšího, něž se před Lukem ukrýt do stohu sena. Byl to velmi zlý nápad, hlavně když se jí lampička rozbila a seno začalo hořet. Nebýt jejího nejlepšího přítele, nejspíše by zde již nebyla. Jenže nevyvázla bez zranění. Její pravá noha má celkem velkou spáleninu, kterou jen tak nikomu neukazuje a ani jí nevystavuje na obdiv okolí. Dlouho to trvalo, než se jí noha zahojila, ale nakonec snad sám pán bůh tomu tak chtěl a Vanesse zůstala jen nepěkná jizva.

Když se zotavovala po nehodě, chodila za ní známá, která ji četla příběhy a vyprávěla pohádky. Prosbu malé dívky, která chtěla číst, nešlo přehlédnout. Proto malou slečnu , naučila za tu dobu i číst. Vanessa jí byla velmi vděčná, kde jinde by se to naučila. Bavilo jí to, při dlouhých dnech neměla co dělat a vyšívání jí zrovna moc nešlo, proto byly knihy její záchranou.

 Když se uzdravila, tak pro ni Luke připravil vyjížďku na koni. Ten malý nezbedník měl Vanessu moc rád a chtěl aby se zase usmívala jako dřív. Proto se rozhodl, že ji vezme k malému rybníku. Bylo teplo, ale dívka neměla chuť na to se koupat, na rozdíl od jejího kamaráda a tak se rozhodla, že na něj počká u břehu. Mohl to být krásný den, kdyby se u ní neobjevil had, který se dostal do vody a plaval i to přímo na Luka. Už viděla, jak had dostal jejího kamaráda a ona proto neudělala nic. Luke zachoval chladnou hlavu a uplaval mu. Jenže další had se začal motat okolo jejího koně, který se jich bál a jak se lekl, rozběhl se na Vanessu. Nestihla utéct a skončila ve vodě. Nadechla se pod vodou, co zapříčinilo vdechnutí vody a Van začala topit. Luke ji byl na blízku a díky jeho rychlosti se tak nestalo. I z tohohle se brzy dostala a mohla se věnovat svým povinnostem a nejen nezbednostem.

Čas neúprosně běžel a z Vanessy se stala mladá žena. Stále měla svého nejlepšího přítele a rozhodně uměla víc věcí, než jako malé dítě. Pomáhala matce, snažila se být dobrá.

Matka, jejich známá a ani otec nevěděli kam ji dát do služby. Všude bylo plno a nebo nebyla pro ne dost dobrá. Proto zatím dělala Vanessa občasnou výpomoc na trzích. Zrovna jednoho dne, kdy šla na trh se tam potkala s Luciusem Litgernem. Sama Vanessa toho muže sledovala podstatně dlouho, ale hlavně nenápadně. V životě by ji nenapadlo, že by se mohl jednoho dne objevil u jejich skromného bydlení. Oznámil jim, že si Vanessu vybral jako služebnou a i den jejího začátku

 Nikoho nepřekvapilo, že to bylo hned ten den.. Vanessa souhlasila, byla se rozloučit i s Lukem, kterému se to nelíbilo, ale slíbil jí, že jednoho dne budou jen spolu. Vanessa za něj byla ráda, ale nyní již musela. Rozloučila se s ním, vzala si své nejlepší šaty a vydala se k Luciusovi, kterému má sloužit