Ashaerva Malesa Maradi
6. 6. 1977 | Baronka z Buckenu | Melaviel
FC: Adria Arjona
V životě každého člověka nadejde zlom, který ho navždy změní a jeho charakter už tak nikdy nebude stejný. Pro někoho, je to dokonce řetězec tragédií, které jeho povahu vybrušují tak, až je naprosto hladká a nehrozí, že by se tam našla nějaká malinkatá skulinka, která by mohla způsobit další bolest. Pro Ashaervu byla zlomovým bodem smrt její sestry, jelikož kromě Shafaye zemřel i kus Ashay. Už zde nebylo místo pro tu samotářskou, věčně zalezou dívku, která by nejraději nevytáhla paty z domu, jelikož taková dívka by v životě nemohla dosáhnout toho, co si Asha zamanula. To, co jí vyhnalo z její ulity je touha po tom zjistit co se doopravdy stalo její sestře a pomstít se tomu, kdo může za její smrt. Je přesvědčená, že za smrt Shafaye může Jurgald, její manžel, ačkoliv ten tvrdí, že ji zabil zloděj při přepadení. Netouží po smrti Jurgalda, jelikož to by pro něj bylo moc jednoduché, chce jej vidět trpět, odhalit světu jeho zkaženost a je jí jedno, koho s sebou při tom stáhne ke dnu, stejně jako jí nezáleží na tom, jestli v průběhu přijde o dobré jméno i ona. Jediné, co si nepřeje, je do toho zatahovat svého otce a bratry. Má je ráda, i když si s nimi nikdy tak moc nerozuměla a nechtěla by je vidět trápit se kvůli vlastní chybě.
Nikdy neměla ráda nespravedlnost a co opravdu nesnáší, tak je to snobské jednání. Vlastně celkově nemůže snést bohaté šlechtice, má je všechny za rozmazlené snoby, kteří měli vždy vše na co si ukázali a nikdy se o nic nemuseli snažit, což jí připadá odporné. Avšak umí se přetvařovat, všechny ty hodiny etikety a společenských mravů přeci jen k něčemu byly. Předtím, než její sestra zemřela, se raději před společností schovávala, než aby se musela bavit s někým, koho považuje za odporného, ale poté, co byla vlastními ambicemi donucena vylézt ze své ulity na tom co nejvíce zapracovala. Je poměrně dost inteligentní, ale není příliš dobrým manipulátorem, už jenom kvůli tomu, že nemá dost dobrou paměť na to, aby si zapamatovala všechny ty lži, které by musela někomu navykládat. Ze stejných důvodů i nerada lže, když už musí, raději se vydává cestou polopravd a nejasných vyjádření, než aby vyslovila opravdovou lež. Moc dobře si uvědomuje, jak by si tím, že by lhala, mohla ublížit, jelikož důvěra je jen jedna a jakmile se poruší, už nikdy není stejná. Své soukromí si hlídá, své karty si drží velmi blízko u těla a jediný, komu do nich dovolila kdy nahlédnout, byla její sestra.
Nikdy neměla příliš v lásce jiné lidi, za to ve společnosti zvířat jen vzkvétá. Sama si při tom občas říká, jestli se raději neměla narodit jako sedlácká holka, která by celý den strávila obstaráváním zvířat, jelikož si s nimi rozumí lépe než s lidmi. A hlavně s koňmi. Poté, co se její rodina přestěhovala do Buckenu, začali vydělávat na koních a díky tomu měly všechny děti tu možnost učit se jezdit na větším množství koní, což z nich udělalo lepší jezdce. Ashaerva v jezdectví exceluje, má pro koně opravdový dar a jen málokterá žena se s jejími schopnostmi může měřit. Ve stájích tráví poměrně dost času, i když zrovna nemá v plánu jet na vyjížďku, mnohdy ji lze najít, když hřebelcuje některého ze svých oblíbených koní, a dokonce často trvá na tom, aby si koně, na kterém hodlá jet, obstarala sama.
Kromě koní má ve velké oblibě také knihy. Když najde román, který jí dostatečně zaujme, je schopná se schovat kdekoliv, jen aby si mohla v klidu číst. Často své dva velké koníčky spojuje a čte si potajmu ve stájích, nebo v jejich blízkosti. Díky tomu má také občas pocit, že je chytřejší než její okolí, ale to si nechává pro sebe. Když je sama v přírodě, dost často mluvívá se svou mrtvou sestrou. Alespoň jednou za týden si vyjede, aby mohla Shafaye říct všechny novinky. Netuší, jestli jí sestra slyší nebo ne, ale namlouvá si, že určitě ano. Je to takový její způsob, jak uctít její památku. Dokáže být pěkně tvrdohlavá, když si najde něco, na čem jí opravdu záleží, jen tak to nepustí. Ráda se směje, i když po sestřině smrti má jen málo důvodů k úsměvu.
Kianto Maradi měl už dva mužské potomky, když se mu narodily jeho dvě dcery. Se svou ženou Carmonou měli harmonický vztah, který jim mohl kde kdo závidět a k lásce také vedli své syny – staršího chlapce a nástupce rodu jménem Kersi, tak i mladšího Daryoshu. Hochům bylo sedm a čtyři roky, když se jejich rodina měla rozrůst o další přírůstek a nikdo nečekal, že by se místo jednoho dítěte mohly narodit hned dvě, a ještě méně se očekávalo to, že porod Carmonu vysílí tak, že do pár hodin zemře, ale stalo se tak. To pochopitelně naprosto odradilo Kianta od myšlenky na novorozené dcery, přepadly ho truchlivé myšlenky, a ačkoliv se snažil smrt své lásky dívkám nevyčítat, nedařilo se mu to.
Ashaerva přišla na svět sotva čtyři minuty po své sestře Shafaye. Dívky byly už od malička nerozdělitelné, nevydržely jedna bez druhé a kdykoliv se je chůvy snažily oddělit, brečely tak dlouho, dokud je opět nedaly do stejné postýlky. Jejich domovem se měla stát Erea, ale ani to nevydrželo příliš dlouho. Město si pro sebe zabral král zlodějů se svou bandou a pomalu ale jistě vyhnal všechny slušné lidi, a to včetně rodu Maradi. Ti díky tomu přišli o značnou část svého bohatství a z poměrně zazobaného rodu se stali téměř chudáky, ale aspoň si zachovali svou čest a své krky. Přišli za zbytkem své rodiny do Buckenu, kde se postupně usadili a začali hledat něco, co by jim mohlo vydělat co nejvíce peněz.
Dvojčata rostla jako z vody. Na první pohled byly neodlišitelné, ale co se povah týče, byly jako oheň a voda. Shafaye byla bezpochyby tím ohnivým elementem, milovala dobrodružství, neustále se dostávala do problémů, do všeho skákala po hlavě, aniž by o tom přemýšlela a Asharvea byla zase naopak klidnou vodou, která se klidným tempem prolévala životem. Samozřejmě ale, že svou sestru následovala kamkoliv šla, rozdělit ty dvě bylo téměř nadlidským úkolem. Vše musely dělat společně a nepřipadalo v úvahu, aby jedna existovala bez té druhé. Dokonce mezi sebou měly tak pevné pouto, až se zdálo, jako by jedna druhé uměla číst myšlenky.
Kianto trval na tom, aby jeho děti měly to nejlepší možné vzdělání, a tak když přišel čas, využil svých nových kontaktů a poslal je na univerzitu. Nejprve Kersiho, poté Daryoshu a o pár let později i dvojčata. Jak se dalo čekat, Shafaye se na to neskutečně těšila, už si představovala všechna ta dobrodružství, které tam zažije a Ashaerva by nejraději zůstala doma. Ta představa jí děsila, nechtěla opustit svůj domov, ve kterém jí bylo víc než dobře, ale neměla na výběr. I kdyby jí na univerzitu nedonutil otec, musela by tam jít kvůli sestře. Netřeba říkat, že si dvojčata velmi brzy získala na popularitě, hlavně díky Shafaye. Ta si zde také brzy našla svou první lásku. Jurgald Asgersen, baron z Ardenu, kterého Ashaerva nesnášela už na první pohled. Neměla z něj dobrý pocit a nebála se to Shafaye říct, jenže ta měla svou hlavu. Všichni si mysleli, že Ashaerva jen žárlí na to, že už nemá své dvojče jenom sama pro sebe, ale nebylo tomu tak. Pravdou bylo, že měla o sestru strach a nechtěla, aby se jí něco stalo. Kupodivu se kvůli tomu sestry nehádaly, ale tohle téma se pro ně velmi brzy stalo tabu.
V ten samý den, kdy dívky úspěšně dokončily univerzitu, Jurgald požádal Shafaye o ruku a Ashaerva musela sledovat, jak její sestra nadšeně přikyvuje. Byla z toho rozpolcená, chtěla vidět sestru šťastnou, ale zároveň o ní měla starost a nechtěla, aby se jí něco stalo. Hrozně moc si přála, aby mohla jet s ní, přestěhovat se do Ardenu, ale to bohužel nešlo, jedině pokud by si tam našla manžela, což by pro ni byl pořádný oříšek. Téměř všechny přátele, které měla, získala právě díky dvojčeti. Shafa byla tou, která si získávala lidi snad kouzlem, zatímco Asha měla ráda svůj klid a vystačila si s tím málem přátel, které měla. Když chtěla, uměla být stejně okouzlující jako její sestra, ale nebylo jí to příjemné, a tak nehrozilo, že by nějakého Ardenského šlechtice okouzlila natolik, aby si ji vzal.
Čas plynul, dny se měnily v týdny, ty pak v měsíce, až to najednou byl rok, co je Shafaye opustila. Samozřejmě si dvojčata vyměňovala dopisy, jak jen to šlo, potkávaly se na plesech, ale ne tak často, jak by si přály. Právě díky tomu se Asha dozvěděla, že vztah její sestry s jejím manželem upadá. Jakmile první zamilování opadlo, začaly se ukazovat stránky Jurgalda, které se Shafaye zdaleka nelíbily a začala se s ním hádat. Až jednoho dne, zrovna uprostřed zimy, chytila Ashaerva takový záchvat zimnice, jako nikdy. Přišel nenápadně, ale odmítal odejít a bylo jedno, do kolika dek se zabalila. Služebné její komnatu vytopily tak, jak jenom mohly a stejně se Asha nemohla zahřát. Trvalo to několik hodin a pak stejně záhadně, jako zimnice přišla, tak odešla a zůstal po ní jen pocit naprosté prázdnoty. A dopisy od Shafaye přestaly úplně chodit a Ashaerva věděla, že se stalo to nejhorší. Všechny její starosti ale byly smeteny ze stolu jak otcem, tak bratry, vždyť Arden má přes zimu zavřené brány, a tak se mohlo jednoduše stát, že se dopisy od ní ztratily, jelikož je nesli holubi a ne poslové. A o několik dní později dopis opravdu přišel, ale ne od Shafaye, nýbrž od jejího manžela a potvrdil tak nejhorší předtuchy Ashaervy. Shafaye byla mrtvá, tragicky zemřela, když jí přepadl zloděj a zranil ji tak, že na následky zranění poté zemřela. Nebo aspoň to tvrdil Jurgald, ale Ashaerva tomu nevěřila, měla svou vlastní teorii a byla odhodlaná tomu nejenom přijít na kloub, ale dokonce Jurgalda potrestat.
• Je posedlá smrtí své sestry a přísahala si, že ji pomstí.
• Z celého srdce nenávidí Jurgalda Asgerssena, bývalého manžela její sestry.
• Na levé ruce má jizvu od kousnutí jedné klisny, kterou měla vycvičit, když byla mladší.
• Draky má za něco vznešeného, tak trochu jí fascinují a děsí zároveň.